Přijali mě na tři školy, co mám teď dělat?

Projděte si materiály školy –⁠ i ty určené současným studentům

Pravděpodobně jste se ještě před vyplněním přihlášky podívali na weby škol, kam jste se přihlásili, teď je však čas se na ně podívat znovu, a to nejen na sekci Pro uchazeče.

Když si projdete na jednotlivých školách, fakultách nebo katedrách sekci Pro studenty, najdete tam podrobnější informace o vyučovaných předmětech, způsobech zkoušení a další užitečná fakta, na základě kterých si uděláte obrázek o tom, jak by se vám na škole studovalo. Nedělejte si však nic z toho, pokud náhodou zabrousíte na stránku s učebními materiály (online skripty apod.) a vy jim nebudete rozumět – škola je tu od toho, aby vás to naučila.

Dalším nápomocným nástrojem pro rozhodování o budoucí škole a budoucím studijním programu jsou zkušenosti současných a bývalých studentů, nejedná-li se o úplně nový program. Najdete je obvykle na různých diskuzních fórech nebo sociálních sítích (populární jsou například vlogy s recenzemi na YouTube nebo TikToku), případně se můžete zeptat bývalých spolužáků, kteří už na školu nastoupili.

Na druhou stranu, berte takové recenze s rezervou; od doby zveřejnění recenze se mohlo ledacos na škole změnit, stejně tak to, že byl někdo na daném oboru nespokojený, neznamená, že to nutně potká i vás (a naopak).

Porovnejte mezi sebou jednotlivé programy a školy

Pokud vás ke studiu přijalo více stejných nebo alespoň trochu podobných programů, není nic jednoduššího než si vytvořit tabulku s předměty, vybavením nebo studentskými kluby na daných školách a navzájem je mezi sebou porovnat. Nedejte ale jen na jejich názvy, protože například některé předměty se sice mohou jmenovat různě (třeba Sociolingvistika a Jazyk a společnost), ačkoliv označují totéž.

U porovnávání předmětů to budete mít trochu složitější, pakliže jste byli přijati na úplně rozdílné studijní programy, například na jadernou fyziku a francouzštinu, nicméně u těch, kde je alespoň nějaká podobnost, si ujasníte, které předměty, na než se (ne)těšíte, by vás kde potkaly.

Udělejte si výlet do míst výuky

Nejspíš jste taky zavítali na jednotlivé vysoké školy v rámci dne otevřených dveří, ty však mají s výukou a běžným studentským životem málo společného.

V době, kdy budete mít po přijímacích zkouškách a zároveň se rozhodovat mezi jednotlivými školami, bude na školách nejspíš probíhat zkouškové období, ale i tak má smysl se do jednotlivých měst vypravit a nasát atmosféru daných míst. Možná zjistíte, že je nějaké město na vás příliš velké hlučné nebo naopak až moc klidné a nudné. Na druhou stranu, protože se vysoké školy obvykle vyskytují ve větších městech, nejspíš v každém z nich najdete jak tichá místa, kde o nikoho téměř nezavadíte, a zároveň oblasti, kde to žije dnem i nocí, a tak se nenechte odradit jednou městskou částí.

Pokud se vám podaří dostat rozhodnutí o přijetí v době výuky, můžete zavítat na nějakou přednášku (ty jsou, na rozdíl od seminářů a cvičení, veřejně přístupné, alespoň v rámci České republiky). Raději se však na své návštěvě dohodněte předem s vyučujícím daného předmětu, aby se nestalo, že dorazíte do učebny, kde na vás nebo na zapsané studenty nezbude volná židle.

Myslete na finance, nejen na výdaje

Ačkoliv není studium na státních ani veřejných vysokých školách v České republice zpoplatněno (nepřekročíme-li o více než rok standardní dobu studia), neznamená to, že na vás při studiu nečekají žádné výdaje. Kromě sešitů, notebooku, tabletu nebo odborné literatury budete muset počítat i s náklady na stravu, bydlení nebo dopravu, hygienické potřeby a nejspíš i na nějakou zábavu.

Možná se z tohoto důvodu bojíte jít na školu ve velkém městě nebo na druhé straně země. Jenže i když je samozřejmě rozumné a důležité brát v potaz finanční výdaje, neměli bychom zapomínat ani na možné příjmy: ve velkém městě můžete snadněji sehnat brigádu, některé katedry nabízejí svým studentům pozice pomocných vědeckých pracovníků (lidově zvaných pomvědů) a na některých školách budete mít i nárok na stipendium.

V dnešní době internetové a globalizované také nemusí být problém sehnat práci na dálku, což znamená, že si můžete vydělávat peníze z pohodlí domova nebo koleje, aniž byste někam docházeli. Patří sem například psaní do médií, doučování přes videohovory nebo překlady.

Může být pro vás atraktivní i kratší akademický rok, respektive možnost dřívějšího složení zkoušek: Někteří studenti mají díky tomu delší prázdniny, které využijí k práci a cestování, takže se podívají do jiných zemí a v rámci různých pracovních programů (známý je třeba Work and Travel v USA) si přivydělají slušné peníze, které pak použijí v dalším akademickém roce.

Je pro vás studium dvou škol?

Možná pro vás skončí rozhodování remízou a zjistíte, že se nedokážete rozhodnout pro žádnou ze škol nebo pro žádný studijní program, kam jste byli přijati. Jedná-li se o dva programy na téže škole, můžete zauvažovat o dvouoborovém či sdruženém studiu (to znamená, že i když budete studovat dva obory, nebudete mít dvakrát víc práce a reálně nasbíráte z každého oboru zhruba polovinu kreditů), ale co když se jedná o takové, které takto studovat nemůžete?

V takovém případě se můžete zapsat na dva obory (čistě teoreticky i více z nich, nicméně se nabízí otázka, zdali by takové studium bylo zvládnutelné) a časem jeden z nich opustit, nebo nakonec získat titul z obou. Pokud se však rozhodnete pro první možnost, nezapomeňte, že se vám nedokončené studium bude započítávat právě do doby, po kterou nemusíte platit školné, a tak i když druhé studium ukončíte v řádném termínu, nevyhnete se poplatkům.

Nezapomeňte na uplatnění

Možná vás překvapí, že tento bod dáváme až na konec seznamu. Má to však své opodstatnění.

Ačkoliv bychom neměli zapomínat na to, co nás škola naučí, neměli bychom přehlížet ani fakt, že se k řadě povolání dá dostat různými způsoby. Historie zná případy hudebníků bez vystudované muzikologie, stejně tak překladatelů bez vystudovaného překladatelství i marketingových expertů bez diplomu z marketingu.

Na druhou stranu, pořád existují profese, kam se bez odpovídajícího vzdělání nedostanete. Soudcem se samostudiem ani žádným rychlokurzem nestanete, stejně tak, pokud byste se v Česku chtěli věnovat klinické psychologii, budete muset absolvovat jednooborové studium psychologie na bakalářském i magisterském stupni studia.

Pokud se tedy rozhodujete mezi dvěma či více studijními směry, není na škodu se zamyslet nad tím, jaké dveře mi která škola otevře a jaké zavře.