Příprava na test OSP je jako sportovní trénink. Pomůže vám dostat ze sebe maximum

Test OSP od Scio, jak již název napovídá, je testem studijních předpokladů – nejedná se o test středoškolských znalostí. Jeho hlavním cílem je srovnat uchazeče o vysokoškolské studium podle jejich schopností a dovedností, které jsou předpokladem pro úspěšné studium. Předpoklady jsou do značné míry nezávislé na zvoleném oboru studia. Mezi tyto schopnosti a dovednosti patří:

• cit pro jazyk a šíře slovní zásoby,
• porozumění a korektní interpretace textu,
• argumentace, schopnost dobře číst kontext a rozpoznávat rozdíly ve vyjadřování,
• schopnost analyzovat soubory vzájemně souvisejících podmínek a vyvozovat z nich další informace,
• práce s kvantitativními údaji, analýza dat v tabulkách či grafech,
• provádění základních matematických úvah.

Jak se test OSP vyhodnocuje?

Pro vyhodnocení testu OSP (a rozlišení mezi schopnostmi účastníků) je klíčové rámování testu časem. Test OSP vykonávají účastníci pod časovým tlakem, tedy ve stresu, a jako s takovým lze dále pracovat. Je tedy do omezené míry možné tréninkem zvyšovat svůj výkon a zároveň snižovat stres, což následně povede ke zlepšení vašich výsledků. Proto se na test „nedá naučit“ (kromě několika obecných pouček nejde o znalosti), ale jen natrénovat do limitu vlastních schopností. Přesnější by tedy bylo uvažovat v přípravě na test nikoli o zlepšování schopností, ale o minimalizaci vlivů (vnějších i vnitřních), které vaše schopnosti brzdí. 

Většina nejúspěšnějších účastníků testování si nezakoupila žádnou přípravu. Typicky jde o studenty s velmi vysokým IQ, kterým stačí prostudovat si testy zveřejněné zdarma a u zkoušky podat soustředěný výkon.

Dá se na test OSP dobře připravit?

Nejdůležitější krok přípravy, jak již bylo řečeno výše, je trénink, tj. řešení příkladů správného typu úloh a jejich analýza. Dále má smysl zaměřit se na strukturu testu (která je vždy stejná, takže pokud to víte předem, ušetříte si čas na orientaci v testu během ostré zkoušky). 

Využít můžete několik variant přípravných materiálů, které Scio poskytuje bezplatně:

• Dále najdete na webu Scio několik zveřejněných testů z předchozích termínů, které poslouží pro trénink i analýzu na reálných úlohách. 
• Můžete i zajít do knihovny a poohlédnout se po Cvičebnici OSP (vydané Scio). U starších cvičebnic však může být obsah zastaralý a struktura testu či některé typy úloh mohou být odlišné od aktuálního testu.

Důkladně připravit na test OSP se můžete z placených materiálů a kurzů (seřazeno od nejvýhodnějšího poměru cena/výkon): 

1. prezenční kurz / videokurz s lektorem (obsahově jsou kurzy identické) 

• obsahuje úlohy v objemu 10 testů + živého lektora s mnohaletými zkušenostmi (tj. obsahuje spoustu tréninkového materiálu a hotovou analýzu předkládá profesionální lektor)
• nevýhodou je vyšší cena

2. cvičné online testy jako materiál k samostatnému tréninku

• nízká cena
• k dispozici pouze 3 testy

3. tištěná cvičebnice 

• obsahuje vysvětlení principu testu i jednotlivých typů úloh 
• k procvičování obsahuje úlohy v objemu 6 testů

4. webový interaktivní kurz = online ekvivalent tištěné cvičebnice

• umožňuje procházet si úlohy opakovaně

5. materiály třetích stran

• i jiné firmy mimo Scio nabízejí přípravné materiály k testu OSP

• jejich nevýhodou však je, že nemohou používat úlohy vyvíjené stejnou metodikou jako Scio (obvykle ji ani neznají) 
• trénink na takových úlohách proto nepřipravuje přesně na to, co se odehraje v ostrém testu 

Úroveň materiálů třetích stran je různá. Pro ilustraci jedno sportovní přirovnání: někomu pomůže trénovat sprint na závod běhu přes překážky, ale trénovat třeba plavání už pro závod běhu přes překážky pomůže jen málokomu. 

Je možné se díky kvalitní přípravě zlepšit? 

V čem JE možné se zlepšit:

• Zorientovat se v testu (a tím ušetřit čas u zkoušky).
• Porozumět principům úloh (a tím snížit stres + zrychlit řešení).
• Tréninkem zvýšit efektivitu (a tím snížit stres + zrychlit řešení).
• Analýza reálných úloh umožní pochopit správně a vyřešit efektivně úlohy u zkoušky (na rozdíl od úloh vytvořených jinou metodikou; zároveň není efektivní „učit se“, ale „chápat“).

V čem NENÍ možné se zlepšit:

• Naučit se znalosti, které se nevyučují na základní škole (naučení znalostí ke zlepšení v testu nepřispěje).
• Získat výsledek vyšší než vlastní schopnosti (tj. neexistuje nějaký „cheat“, kterým by se člověk řádově zlepšil).
• Bez tréninku ale můžete docílit výsledku nižšího, než jsou limity vašich vlastních schopností. 

Jaké mýty se tradují kolem přípravy na test OSP? 

Mýtus č. 1: Placené kurzy a materiály znamenají automatický úspěch. 

Toto je nesmysl. Roli hraje trénink (a to pouze do limitu vlastních schopností), nikoli drahá příprava. Lektor může poradit, jak trénovat, jak přemýšlet apod., a tím vám může pomoci k přiblížení se vlastnímu limitu (mnoho studentů ve škole získá špatné návyky, které lze potlačit), nemůže ale prozradit nějaký „gamechanger“.

Mýtus č. 2: Čím víc platím, tím lepší dostanu výsledek.

Další nesmysl. Kromě limitů schopností hraje roli spíše samostatný trénink – Scio nabízí jen omezený počet úloh k procvičování a lektor představuje spíše usnadnění či urychlení přípravy – lze ho nahradit intenzivnější nebo delší přípravou a přemýšlením. Většina nejúspěšnějších účastníků testování si nezakoupila žádnou přípravu (typicky jde o studenty s velmi vysokým IQ, kterým stačí prostudovat si testy zveřejněné zdarma a u zkoušky podat soustředěný výkon).

Mýtus č. 3: Jde o test schopností, takže není nutné se vůbec připravovat.

Nelze to úplně doporučit. Jde sice o test schopností, ale většině účastníků trénink pomůže podat ten nejlepší výkon, kterého jsou schopni (každému je však užitečná jiná míra přípravy).

Mýtus č. 4: Existují přípravné kurzy a materiály, které zaručí skoro 100% úspěch.

Takovýchto kurzů a materiálů se raději vyvarujte. Jednak není možné zaručit úspěch – každý student má jinou vstupní úroveň, jiné aspirace, jinou píli, jiné schopnosti i jiné kapacity – a toto všechno ovlivňuje možnost úspěchu, aniž by bylo v silách lektora to ovlivnit. 

A pak také není možné získat úplná data. Tvrdí-li někdo, že má např. 97% úspěšnost účastníků svých přípravných kurzů, je to extrémně nepravděpodobné, protože zkušenosti ukazují, že nepodání zpětné vazby studentem je řádově četnější. V lepším případě to tedy může být statistika pouze z vybraných zpětných vazeb (a i ta bude nutně zkreslená, neboť neúspěšní mají malou motivaci svůj neúspěch přiznat). Třetí problém spočívá v aspiracích – není příliš zajímavé připravit dostatečně studenta na přijetí k oboru, který vyžaduje 40 %, stejně jako není zajímavé připravit jen jednotky studentů, byť statistiku to zdánlivě vytváří hezkou.