Jen ho nechte, ať se nudí
V pondělí angličtina, v úterý balet, ve středu flétna, ve čtvrtek keramika, v pátek gymnastika a o víkendu si s celou rodinou dáme pěkně do těla na kolech. Vypadá takhle podle vás rozvrh druháka nebo tempo vrcholového manažera? Zdravá míra volnočasových aktivit je sice subjektivní, ale plný rozvrh vám zcela objektivně úspěch v životě nezaručí.
Nabídka kroužků je lákavá a těžko se jí odolává. Nemusíte ani čekat, až se váš potomek postaví na nohy. Začít můžete plaváním, cvičením nedo dokonce angličtinou pro batolata. U nejmenších je volba aktivity čistě v rukou rodičů, protože dítě ještě nedokáže vlastní názor vyjádřit. U větších dětí tak ale rozhodně nepostupujte. Nové koníčky by neměly přicházet z iniciativy rodiče, ale zájmu dítěte. Ať už si vybere cokoliv, činnost by ho měla v první řadě bavit. Volnočasové aktivity často dohánějí, co škola zanedbala. Po dni prosezeném ve školní lavici jsou fotbalový trénink nebo hodina tancování něčím, co dodá životu školáka zdravou rovnováhu. Jestli ale uvažujete tak, že je třeba ho po škole odvézt na tři sportovní tréninky týdně, k tomu přidat angličtinu, hudebku a výtvarku, možná by stálo za úvahu, zda nezměnit spíše školu než náplň volného času. Neměla by už sama škola přinést dostatek podnětů pro rozvoj dětské duše?
Recept na šťastné dítě
Naše společnost je nastavena na výkon. Učitelé ho známkují na stupnici od 1 do 5 a v hovoru dvou maminek ho můžete číst mezi řádky kdykoliv dojde na: „Ta naše Helenka byla na závodech zase první,“ nebo: „Jak pěkně Honzík hraje na klavír. Ani nevím, po kom to má.“. Rodiče, kteří touží po dokonalém, talentovaném dítěti, nechtějí opomenout žádnou jeho dovednost a pokoušejí se rozvíjet jeho nadání ve všech oblastech najednou. Protože všedních dní je zkrátka pro všechny jen pět v týdnu, smrskne se vztah rodič – dítě na stereotypní: „Co bylo dneska k obědu?“, domácí úkoly se píšou ve spěchu těsně před spaním a na úplně obyčejné lelkování čas nezbývá. Je tohle recept na šťastné dítě?
Psychologové varují, že v takovém zápřahu mají děti sklon k roztěkanosti, nejsou schopny prožít danou aktivitu naplno a vinou přetížení dochází i k psychickým potížím. Rodiče, kteří ladí rozvrh několika dětí a převáží je jako taxikáři z kroužku na kroužek, opomíjejí hodnotu společně stráveného času. Často by chtěli dětem dopřát, co sami neměli, ale dost možná by jejich potomci ocenili klidný večer doma, kdy se můžou mámě svěřit s tím, co je trápí, nebo by si místo tréninku s profesionálním týmem, zašli jen tak zakopat s tátou za dům. Možná z těch, kterým rodiče dopřejí luxus společně stráveného času, nebudou vrcholoví sportovci, ale důvěrné vztahy v rodině jim připraví stabilní citové zázemí na zbytek života.
Více důvěřovat, méně diktovat
Kolik kroužků je tedy tak akorát, aby se dítě rozvíjelo v tom, co ho baví a zároveň mělo dostatek prostoru na snění, lelkování a vstřebávání zážitků?
Předškolní děti těší objevovat svět. S fantazií sobě vlastní si samy od sebe vymyslí zábavu jen tak mezi čtyřmi stěnami. Spíše než na kroužky je vpusťe k domácím pracem. Nechte je pomáhat u vaření, třídit vyprané prádlo a uklízet. Hlavně buďte spolu.
První třída je velkou změnou. Zvyknout si na paní učitelku, nové spolužáky, sezení v lavici a domácí úkoly chvilku trvá. Dejte dítěti čas, s kroužky nezačínejte nutně hned v září a zkuste vybrat jen jeden nebo dva.
Školáci své zájmy rychle mění, takže se může stát, že i ten váš během pár let projde řadu různých aktivit. Když už se na nějaký kroužek zapíše, buďte důslední a chtějte, aby pololetí dochodil. Nediktujte mu, čemu se má věnovat, ale důvěřujte volbě dítěte. Stavíte tím pevné základy jeho sebedůvěry. Tím, že ho nenecháte při prvních obtížích kroužek vzdát, ho povedete k zodpovědnosti. I větší děti by ale měly mít jedno odpoledne v týdnu volné.
Lelkujte
Psychoterapeutka Alžběta Protivanská před několika týdny v rozhovoru pro DVTV upozornila, že nicnedělání je pro správnou funkci mozku nezbytné. „Vytratilo se jenom být, měli bychom víc odpočívat,“ říká a dodává, že náš mozek je přetížený nadbytkem podnětů, pro jejichž vstřebávání nemá prostor. Pokuste se udělat vhodný prostor pro přemýšlení a relaxaci sobě i dětem. Ne všechny víkendy musíte strávit aktivně na pěších túrách s propracovaným itinerářem. Při občasném chytání lelků naberete síly na nový pracovní týden a ujasníte si, čemu chcete věnovat čas.
Nechte děti, ať se nudí, a vůbec nemějte výčitky!
Mít rodiče neustále za patami a odevzdaně následovat plán, který vytvořili – to je zaručená cesta k nesamostatnosti. Výzkumy ukazují, že děti, kterým rodiče věnovali maximální péči a strukturovali jejich volný čas do poslední minuty, se v dospělosti potýkají s omezenými organizačními schopnostmi a očekávají, že je bude neustále někdo bavit. Když jsou náhle vystaveny nudě, nedokážou si s ní poradit, uchylují se k pasivní zábavě a mozek utlumujícímu rychlému občerstvení. Nechte děti, ať se nudí, a vůbec nemějte výčitky! Děláte pro ně to nejlepší. Schopnost zabavit se neorganizovaně, věnovat pozornost vlastním pocitům a učit se trpělivosti, to vše zúročí.
Aby z něj něco bylo
Nepodpořit dítě, které se zajímá o konkrétní aktivitu, by byla škoda. Nevybízíme vás k tomu, abyste ho zamkli doma a nechali zahálet od rána do večera. Buďte ale ostražití a nepropadejte pocitu, že musíte za každou cenu stihnout všechno, nebo z vašeho dítěte nic pořádného nevyroste. Spíše než na kvantitu koníčků, dbejte na prožitek dítěte, podporujte jeho trpělivost a objevujte jeho talenty spolu. Pokud najdete školu, která mu pomůže zaměřit se na jeho silné stránky už během vyučování, máte vyhráno!