Syndrom 30 metrů, aneb když vezmete dítě na výlet

Text: Gabriela Ježková, Michaela Dostálová

Znáte zoufalý dětský pohled s otázkou: „Už tam budem?“ Jak udělat výlet tak, aby děti bavil, čili Pecka pro děcka všecka…

I cesta může být cíl a výlet je cesta tohoto druhu. Jenomže to dětem jen těžko vysvětlíme. Ty se těší na hrad, zámek nebo zoologickou zahradu a vzdálenost, která je od cíle dělí, je často spíše odrazuje. Je tedy na rodičích, aby děti nějakým způsobem zabavili a tu příšerně nudnou a dlouhou cestu jim zpříjemnili.

Už při přípravě výletu bychom neměli zapomínat zapojovat děti. Povídejme si s nimi o tom, kam jedeme, co a proč se tam chystáme dělat. Nechme je vypracovat seznam potřebných věcí, namalovat mapku či obrázek míst, lidí nebo zvířat, které třeba budeme cestou potkávat. Během výletu mohou pak děti seznam postupně kontrolovat a odškrtávat „splněné“.  Po návratu domů společně vytvoříme vzpomínkovou knihu doplněnou o fotografie a drobné předměty, ze které budeme mít jednou, až ptáčata opustí hnízdo, nakonec největší radost právě my.

Pokud nemáte čas, řešením může být Pecka pro děcka všecka. Jedná se o balíček, v němž jsou obsaženy pomůcky, objevitelský deník s více než dvaceti aktivitami a motivační příběh o dvou dětech, prožívající různá dobrodružství.

Rodičům mohou pomoci i osvědčené metody, které jistě všichni z nich zvládnou. Společně s dětmi lze zpívat, hrát slovní a paměťové hry a aktivně pozorovat okolí – hledat souvislosti, podobnosti i rozdíly. Porovnávat, jednoduše počítat, hledat v okolních stavbách a věcech předměty jiné. Mohou nám neživé věci připomínat věci živé? Mohou mít lidské vlastnosti, vyprávět nám a my se jich ptát?

Existuje nespočet otázek či inspirací a stovky možností. Pecka jich přináší spousty. Možná, až dorazíte k cíli, zazní z úst překvapených dětí: „To už jsme tady?“