Jak na neúspěch

Na americké vysoké škole Smith College proběhla minulý podzim v rámci orientačního týdne pro nové studenty kromě klasického seznamování také prezentace neúspěchů současných studentů i učitelů. Cílem iniciativy „Failing Well“ je zmírnit stres studentů a ukázat jim, že i neúspěchy patří k vysokoškolskému studiu (a k životu).

Prezentace je součástí delší kampaně snažící se o destigmatizaci neúspěchu. Upozorňuje studenty, že 64 % z nich získá B minus a horší známky a varuje před perfekcionismem. Škola chce studentům, kteří museli hodně dokázat, aby se na ni dostali, ukázat, že neúspěch není chyba, ale nástroj učení. I když americký obchodní svět dnes už neúspěch bere jako nutnou součást cesty na vrchol, vysokoškolští studenti se jen těžko srovnávají s neúspěchy, které jim studium a související věci přináší. Rachel Simmons proto svým studentům v první hodině dává „certifikát neúspěchu“, ve kterém píše, že mohou selhat ve škole, v mimoškolních aktivitách, vztazích i jinde, a přesto budou stále výjimečnými lidskými bytostmi.

S podobnou aktivitou přišla před časem i Stanfordova univerzita v projektu posilujícím odolnost studentů vůči stresu i z neúspěchů. Absolventi nahráli videa, ve kterých mluvili o všem, co se jim během studia nepovedlo. Stanford tak reagoval na zvýšenou potřebu psychologického poradenství, a dokonce vlnu studentských sebevražd. I když byli studenti v předmětech úspěšní, nedokázali si často poradit s běžnými životními komplikacemi. 

Podobné projekty se časem rozšířily na další přední univerzity. Školy chtěly studentům ukázat, že život není tak perfektní, jak si myslí, že by měl být – není běžné být úspěšný akademicky, pracovně, v rodinném životě i přátelství, spát osm hodin denně, skvěle vypadat a ještě o tom pravidelně informovat na sociálních sítích. V Severní Karolině založili na Davids College dokonce fond, ze kterého mohou studenti čerpat na své myšlenky, aniž by museli prokázat nějaký úspěch – škola je chce podpořit, aby se z případných chyb učili.

Fakt, že osmnáctiletí lidé se ještě nenaučili vypořádat s neúspěchem, může znít absurdně – dlouho se věřilo, že to je něco, co se děti naučí už v raném věku. Děti jsou ale podle děkanky Smith College uměle chráněny před běžnými problémy, a dovednost neuspět tak nemohou trénovat.

Podle autorů všech „neúspěšných“ projektů je povinností vysokých škol studenty na neúspěchy připravit – a naučit je, jak se s nimi správně vypořádat. Zároveň chtějí zmírnit jejich studijní stres, někteří odborníci by se však chtěli zaměřit spíše na příčiny. Výzkumy ukazují, že jde o koktejl faktorů – příliš úzkostné rodičovství, ekonomické tlaky nebo tzv. efekt roztávající sněhové vločky, kdy vynikající středoškoláci zjišťují, že na vysoké škole už nejsou nejlepší. (zdroj)