TED talky, které vám osvětlí život generace mileniálů

Někdy se o mileniálech hovoří jako o nějakém zvláštním druhu homo sapiens sapiens. Používají až příliš mnoho technologických zařízení, u žádné činnosti nevydrží dlouho, jejich zájem velmi snadno opadává, nejsou schopni se včas osamostatnit od rodičů. Pokud je konverzace naladěna alespoň pozitivně, pak jsou mileniálové kreativní, nadšení do toho, co je baví, a mají nepřeberné množství možností rozvíjet se. Mají to, co žádné generace před nimi neměly.

O poslední větě není nutné diskutovat, na té bychom se shodli snad úplně všichni. Věty, které jí předcházejí, už ale mohou vyvolat vášnivou debatu, obzvlášť když na jedné straně pomyslné barikády stojí někdo z mileniálů.

S problémem přijmout zvyklosti nastupující generace, s jejich neochotou převzít tradiční hodnoty, bojujeme od pradávna. Jaké další charakteristiky generaci mileniálů přiřazujeme? A jak je vidí lidé z generace X nebo generace Boomers? Podívejte se na přednášky od lidí, kteří k tématu mileniálů mají co říct.

Někdo radši slova, někdo vizuálno

Mary Donohue, TEDxToronto

Uvědomujeme si dostatečně, že každá generace komunikuje jiným způsobem? Mary Donohue na TEDxToronto v roce 2016 přednášela o tom, jak moc se mohou komunikační preference lidí měnit podle jejich věku a co se vlastně dá dělat pro to, aby komunikace na pracovišti probíhala tak hladce, jak je to jen možné. „57 % času, kdy jsme vzhůru, trávíme v práci,“ začala svoji přednášku Mary. „A celých 70 % necítí ke své práci skoro žádný vztah.“ Tento pocit může být podpořen i třeba neefektivní komunikací mezi zaměstnanci. Ačkoliv máme tolik pomůcek, jako je email nebo messenger, neznamená to bohužel, že konfliktů a nedorozumění ubývá.“

„Zatímco jejich prarodiče a rodiče jsou navyklí komunikovat na základě audia a vizuálna, mileniálové využívají vše zmíněné, ale nejvíce se jim zamlouvá, když mohou komunikovat přímo prostřednictvím svého jednání.“

Ve své přednášce Mary popsala zásadní rozdíly mezi jednotlivými generacemi. Generace Boomers, jinak přezdívaná jako generace „builders“, zahrnuje ty, kteří se narodili před rokem 1960. Vyrostli v době, kde největší význam nosila slova. Jejich způsob komunikace je postaven na slovním projevu, na sluchovém vnímání. Jak se totiž šířily informace během jejich dětství? Převážně rádiem. „I například vtipné filmové scény byly v době generace Boomers založeny na slovních hříčkách,“ doplňuje Mary Donohue a odkazuje ve svém proslovu na staré díly Jamese Bonda.

Oproti tomu Generace X, takzvaní „doers“, narozeni v letech 1960-1980, vyrostli na filmech, televizních pohádkách, a tedy vizuálním obraze. Někdy se jim přezdívá „televizní generace“. „To, co je žene dopředu, jsou peníze, práce a strach, že o oboje přijdou,“ popisuje Mary sarkasticky společné rysy této generace. Aby tedy zástupci generace X spolehlivě pochopili, co jim chcete sdělit, vsaďte na vizuální ztvárnění.

A mileniálové? Narodili se na konci 21. století, mezi lety 1980 a 2000, jsou generací anglicky nazvanou jako „adapters“. Dopředu je žene touha zlepšovat se, rozvíjet se, zároveň milují sdílení, proto sdílejí vše, co jim přijde pod ruku, ať už to jsou obrázky z povedené oslavy nebo jejich vlastní byt a auto. Zatímco jejich prarodiče a rodiče jsou navyklí komunikovat na základě audia a vizuálna, mileniálové využívají vše zmíněné, ale nejvíce se jim zamlouvá, když mohou komunikovat přímo prostřednictvím svého jednání. Mary Donohue ve své přednášce také radí, abychom se mileniálů neustále ptali na to, co si myslí. Jsou navyklí mít na věci kolem sebe názor a dávat o něm světu vědět. Také není jednoduché je přesvědčit, aby pracovali v tradičním prostředí. Zajeté koleje po jejich rodičích nejsou nic pro ně, uvědomují si, jak moc může práce svazovat a kolik svobody může ze života odebrat. Čím více volnosti a možností je k dispozici, tím je mileniál na pracovišti spokojenější. Nebo si to alespoň myslí.

Mileniálové na pracovišti?

Lindsey Pollak, TEDxStLouisWomen

„Je na čase přestat mileniály ze všeho vinit,“ začala svou přednášku Lindsey Pollak na TEDxStLouisWomen. Lindsey je autorkou knižního bestselleru, který mladým lidem radí se začátkem jejich kariéry, se vstupem do reálného světa a na pracovní trh. O nové generaci dle jejich slov padlo již dostatek negativních věcí, je na čase ji pochopit a podívat se na ni z optimističtějšího úhlu. Svou myšlenku dokládá na citátu z 8. století před Kristem, kdy se řecký básník Hesiodos o mladé generaci vyjádřil podobně jako se o nastupující generaci dnes vyjadřují mnozí z nás: „Ztratil jsem všechny naděje, pokud jde o budoucnost naší země, když dnešní lehkomyslná mládež převezme do svých rukou kormidlo řízení.“ Mladé jsme hanili odpradávna. Jistá míra skepse je jistě potřeba, ale měla by skepse být jediným filtrem, přes který budeme nastupující generaci hodnotit?

Lindsey pomáhá mileniálům uchytit se na pracovním trhu, zároveň se ale firmám snaží přiblížit hodnoty a preference jejich případných budoucích zaměstnanců, mileniálů. „V roce 2020 budou mileniálové v USA tvořit kolem 50 % pracovní síly.“ Měli bychom s tím počítat.

Lindsey Pollak si inspiraci do svého oboru bere z oblasti marketingu. V jakém smyslu je možné tyto dvě oblasti spojit? „Rozhodujícím faktorem při výběru zaměstnání pro mileniály nejsou peníze, je to osobnostní rozvoj a koučování. I když Američani na pracovní trh nastupují s neuvěřitelným dluhem z jejich vysokoškolského studia, peníze jsou nejdůležitějším měřítkem jen pro 21 % z nich. Nabídněme jim zpětnou vazbu, mentorujme je, podpořme je,“ popisuje preference mileniálů Lindsey. „Podobné je to i s určitou mírou volnosti a flexibilitou. Klasická pracovní doba „od devíti do pěti“ je svazuje. Nechtějí, aby práce bylo to jediné v jejich životě. Budou vám vděční, když jejich úkoly a práce budou transparentní. „Nestačí úkol jednoduše zadat. Vysvětlete jim, proč je ta a ta činnost důležitá, jejich přístup k práci se tím rapidně změní,“ radila Lindsey Pollak svým posluchačům.

„Rozhodujícím faktorem při výběru zaměstnání pro mileniály nejsou peníze, je to osobnostní rozvoj a koučování“

Nabízí se tu otázka: měli by se mileniálové snažit přizpůsobit se pravidlům a normám, které byly doposud nastavené, nebo je potřeba uvolnit cestu, aby si svoje hodnoty, spjaté s množstvím možností, svobodou a nezávislostí, mohli aplikovat, kde budou chtít? A je vůbec třeba tuto otázku zodpovídat?

Ať budeme v následujících letech dělat cokoliv, stejně se brzy (konkrétně kolem roku 2020, jak Lindsey Pollak zmínila) dostaneme do stádia, kdy mileniálové budou na pracovním trhu převládat. Poté již bude složité proti flexibilní pracovní době a transparentnosti úkolů bojovat. Budeme se naopak muset postavit před další výzvu: jak se vypořádat s generací, která nastoupí po mileniálech?

Zdroj úvodní fotografie: unsplash.com