Články

Debata rodičů na konferenci Perpetuum: Jaké vzdělání chceme pro své děti?

Že se učení o světě neodehrává jen za branou školy a že není ohraničeno zazvoněním zvonku, nýbrž že pokračuje například i doma s rodinou, si uvědomuje čím dále více rodičů. A jsou to právě rodiče, kteří svými rozhodnutími zásadně ovlivňují vzdělávání svých dětí. Zhlédněte sestřih toho nejdůležitějšího z debaty podzimní konference časopisu Perpetuum na téma „Jaké vzdělání chci pro své děti?“.

Hosty odpolední debaty byli Veronika Vieweghová, Klára Laurenčíková, Joachim Dvořák, Tomáš Hruda a David Franc. Jak z pozice rodičů nahlíží na vzdělávání svých vlastních dětí?

Respektovat, chybovat a co dalšího?

Klára Laurenčíková má dvě děti. „Pro své děti bych si přála prostředí, kde by mohli být sami sebou, ve kterém by se nebáli vyjádřit, co si myslí. Aby si zažili pocit, že jsou v bezpečí.“ Klára v minulosti spoluzaložila lesní školku, kam její děti chodí nebo v minulosti chodily, vzdělávání dětí se tedy věnuje i mimo svoji rodinu.

Pro Veroniku Vieweghovou je důležitý respekt – respekt vůči jejím dětem, ale také to, aby se děti naučily respektovat odlišnosti jiných. „Chyba je chybou, až když se opakuje,“ zdůraznila také během debaty. Měli bychom proto naše potomky naučit brát chybu jako příležitost k učení. Trestání chyb by již do našich škol nemělo patřit. „Mým přáním také je, aby dětem bylo umožněno spolupracovat. Ve školách je důraz paradoxně kladen na samostatnou práci, a to byl pro mé děti, když nastoupily do běžné školy z domácího prostředí, šok.“  Ve světě dospělých, na pracovišti je umění spolupráce podmínkou. A kde jinde, než ve škole bychom se mu měli naučit?

„Se vzděláváním lze dělat jen tolik, kolik je osvícených rodičů, zazněla na začátku debaty myšlenka Ondřeje Štefla.“

„Domníváte se, že soukromé školy budou čím dále více přispívat k utužování sociálních bublin, a to třeba až do takové míry, že by děti následně měly problém zařadit se do většinové společnosti, mezi děti, které si vychodily „klasické“ základní školy?“ zazněla otázka z úst moderátorky Markéty Majerové.

„V určité bublině jsme se během domácího vzdělávání ocitli,“ přiznala se Veronika Vieweghová. „Byli jsme při mnoha příležitostech obklopeni jen „domškoláky“. Doma jsme se ale učili jen hodinu a půl, děti tedy trávily spoustu času také na kroužcích s dalšími dětmi, které navštěvovaly běžné základní školy. Nyní studují na soukromém gymnáziu. Tam se dostali zase do úplně jiné bubliny, hlavně díky výši školného a některým velmi motivovaným rodičům. A soutěživost mezi žáky na takových školách je někdy opravdu velká. V tomto případě jsme narazili, moje děti někdy za outsidery jsou, ale nemám v plánu jim kupovat drahé věci jen proto, že je vlastní ostatní studenti ve třídě.“

V jaké pozici se rodiče na našem českém vzdělávacím poli nachází? Nepodceňujeme jejich vliv? „Dnes se kolem nás mění mnoho věcí. My, jako rodiče, máme daleko širší možnosti, můžeme dětem nabídnout neuvěřitelné věci. Rodiče, kteří se snaží, mají definovaný cíl, mohou svým potomkům dopřát úžasné vzdělávání. A zdaleka to není závislé na penězích. Naším cílem by mělo být naučit lidi kolem nás přemýšlet o vzdělávání ne jako o cíli, ale jako o nástroji,“ zakončil debatu optimisticky Tomáš Hruda, rodič a zakladatel společnosti Education Republic.

SOUVISEJÍCÍ  Mluvme o vzdělávání i mimo naše bubliny, zaznělo na konferenci Perpetuum

Veronika Vieweghová v debatě zastupovala domácí vzdělávání a vlastní projekt Škola pro mě, Klára Laurenčíková mimo své rodičovské povinnosti působí také pro Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání. Z mužského zastoupení pozvání přijal Joachim Dvořák z nakladatelství Labyrint, Tomáš Hruda z Education Republic a Daniel Franc ze společnosti Google.
Tagy

Markéta Popelářová

Redaktorkou magazínu Perpetuum od roku 2016. "Věřím, že vzdělávání nemusí mít jen nudnou podobu, s jakou se setkává většina lidí ve školním prostředí. Dnešní doba nám nabízí tolik možností pro rozšiřování si obzorů, že by byla škoda nad světem vzdělávání úplně zanevřít. Studuji na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ve společnosti SCIO mám na starosti koordinaci PR projektů."

Související články

Napsat komentář

Close
Close