V hlavní roli ADHD
ADHD – čtyři písmenka, která dávají nálepku na celý život. Takovou, kterou se v okolí zrovna nechlubíte. Ti, kdo ji dostanou, bývají už ve škole průšviháři třídy. A rodičům přerůstají přes hlavu. Principál Cirku La Putyka Rosťa Novák obrací diagnózu ve výhodu a věnuje jí zbrusu nové představení v žádaném uměleckém prostoru Jatka78.
![](https://perpetuum.cz/wp-content/uploads/2018/11/ADHD_poster_hr-353x470.jpg)
Jako pytel blech
Šije sebou vaše dítě a nevydrží chvíli v klidu? Možná je prostě jen neposedné, možná má poruchu pozornosti s hyperaktivitou, kterou lékaři označují zkratkou ADHD (z anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“). První známky této poruchy se mohou projevit už v raném dětství, ve školním věku je diagnostikována u 3–7 % dětí a v dospělosti ji nacházíme zhruba u 4–5 % populace. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek a velkou roli zde hraje dědičnost. Můžeme jen spekulovat o tom, co za vznikem ADHD stojí, jestli má větší vliv průběh těhotenství matky, nebo životní prostředí. Jisté však je, že ADHD často provázejí další duševní potíže, jako úzkosti, deprese a noční běsy, případně poruchy učení, jako dyslexie a dysgrafie.
Jak se chová dítě s ADHD?
- Nesoustředí se, je roztěkané. Už jako malé nevydrží poslouchat pohádku.
- Nezáleží mu na tom, zda se něco dokončí. Aktivity rychle střídá.
- Skáče do řeči. Když už se dostane ke slovu, nepustí k němu nikoho jiného.
- Je netrpělivé. Chybí mu reflexe času.
- Zapomíná i na věci, které se pravidelně opakují.
- Chodí pozdě. Zvlášť ranní rituály mu dělají problémy.
- Reaguje nepřiměřeně. Je emocionální, impulsivní a často se ztrácí ve svých vlastních pocitech.
- Je to spíše sprinter než maratonec. Po prvním neúspěchu přestává mít o činnost zájem.
- Je tvůrčí, má obrovskou fantazii, dívá se na věci neotřelým pohledem a nebojí se autorit.
„Nechápali, že se potřebuji projevit, i když se to zrovna nehodí.“
Čtyřicetipětiminutové vyučovací hodiny dětem s poruchami koncentrace velkou šanci zazářit nedávají. Sedět v lavici a naslouchat učiteli, soustředit se na jedno téma a vytrvat, i když mě něco nudí – to vše jsou pro děti s ADHD velké výzvy a není divu, že výsledky na vysvědčení v drtivé většině případů nejsou oslnivé. Pokud dítě s ADHD projde školním věkem bez šrámů na duši, čeká ho v dospělosti dost možná čas, kdy bude jeho ADHD výhodou. Své o tom ví i Martina Kafková, majitelka agentury M-ocean, specializující se na ekologické eventy. V dětství ještě o svém ADHD nevěděla. Byla jí diagnostikována pouze porucha učení. „Říkali o mně, že jsem inteligentní, ale soudili mě za to, že nejsem schopná udržet pozornost u teorie. Učitelé oceňovali moje kreativní přístupy a řešení, ale nechápali, že se potřebuji projevit, i když se to zrovna nehodí,“ vzpomíná Martina Kafková. V současnosti jsou jí právě netrpělivost a potřeba měnit často činnosti, tedy typické projevy ADHD, v práci spíše výhodou.
ADHD není hendikep, ale nová kvalita života
V současné době se ADHD léčí několika způsoby: farmakologicky, přičemž nedochází k celkovému útlumu, ale jen minimalizaci neklidu člověka s ADHD tak, aby se dokázal lépe soustředit. Další formou je léčba psychoterapeutická, která pomáhá lépe strukturovat aktivity a využít pozitivní schopnosti jedince. Velkou roli v léčbě hraje i fyzická aktivita. Mnoho však zmůže už prevence. Děti do tří let by neměly mít žádný přístup k mobilním telefonům a tabletům.
„ADHD není onemocnění, jak mnozí tvrdí, ale přednost!“
Porucha pozornosti jako přednost je tématem nového představení souboru La Putyka s názvem, jak jinak než, ADHD. Niterně se dotýká šéfa souboru a režiséra představení Rosti Nováka mladšího. Podle jeho vlastních slov je téma velmi osobní. „Sám jsem byl jako dítě diagnostikován ADHD a jeden z mých synů je ADHD také,“ říká. „Když ho vidím, jak dospívá, jak bojuje sám se sebou, se svým okolím, jak hledá své sny… Jak jeho tělo a hlava někdy reagují samy od sebe a on to nedokáže ovládat nebo pochopit. Řekl jsem si, že pro něj udělám projekt. Chci, aby pochopil, že ADHD není onemocnění, jak mnozí tvrdí, ale přednost. Nová kvalita života.“
V představení, které se připravovalo celé tři roky, uvidíme osm výjimečných novocirkusových umělců z Finska, Venezuely, Kanady, Španělska, Belgie, Nizozemska a Francie. Velkolepá show s jedním z nejlepších světových žonglérů, akrobaty na tyči a akrobaty visícími za vlasy neukazuje jen nový cirkus na nejvyšší úrovni, ale upozorňuje na to, že nemusíme brát ADHD jako onemocnění. Podle Rosti Nováka je možné, že poruchou pozornosti trpěli i Kryštof Kolumbus, Albert Einstein, Wolfgang Amadeus Mozart, Winston Churchill, Leonardo da Vinci nebo Karel IV. Ať už v životě dosáhli svých cílů díky ADHD, nebo ADHD navzdory, připomínají nám, že tím, že odlišné děti oznámkujeme a zaškatulkujeme, nic nekončí. Jejich odlišnost ve výsledku může prospět nám všem.
![](https://perpetuum.cz/wp-content/uploads/2018/11/eHjT5INh2DOgxIv9.jpg)
„Kdybych neměl ADHD, nikdy bych nedokázal vytvořit naši company, nikdy bych nezaložil Jatka78.
Kdybych neměl ADHD, nikdy bych nezačal sportovat ani malovat.
Mám ADHD a díky němu dokážu TVOŘIT.
UNAVIT sám sebe, ale i své okolí.
Mám ADHD a díky němu dokážu NIČIT sám sebe, ale i své okolí.
Mám ADHD a díky němu dokážu ZNIČIT sám sebe, ale i své okolí.
Mám ADHD a díky němu dokážu TVOŘIT.
Já sám hledám řád v chaosu.
Já sám hledám radost v chaosu.
Já sám hledám úsměv v chaosu.
Občas ale cítím, že mi exploduje mozek, a pak jsem sám.
Nechci být sám, chci být s Vámi.“
– Rostislav Novák ml.