10 tipů, jak motivovat dítě ke čtení
Čtení je základ. Základ všeho dalšího učení a také základ budoucí (ne)lásky ke knihám. Co doporučujeme, aby dítě mělo čtení rádo a aby mu šlo?
- Pokud dítě projeví zájem o čtení dříve, než se bude probírat ve škole, všemožně ho od čtení odrazujte
Protože co by pak dělalo ve škole? Jen by se nudilo.
- Nuťte dítě číst pravidelně
Každý den, pokaždé předem stanovený počet stránek, důležité je neustoupit ze svých výchovných postupů a nastavených hranic. Důslednost a hranice ve výchově jsou totiž to nejdůležitější.
- Každou chybu hned opravujte
Nevadí, že opravováním dítě ztratí nit, hlavní je, aby četlo zcela správně.
- Nenechte dítě vybrat, co bude číst
Pěkně pravidelně podle čítanky, články na témata, která ho možná nezajímají, nebo kterým nemá šanci porozumět.
- Vyberte si jednu metodu a té se držte
I pokud má dítě tendence přirozeně používat metodu jinou. Jestli vyberete slabikování, nuťte dítě slabikovat, pokud genetickou metodu, trvejte na čtení po písmenkách.
- Známkujte čtení spravedlivě
Pokud dítě čte špatně, spravedlivě mu dejte špatnou známku. To ho namotivuje se zlepšit. Analogicky doma, tresty necháme na vás.
- Srovnávejte dítě s ostatními
Dávejte mu ty lepší za vzor.
- Pokud dítěti čtení nejde, zvyšte tlak
Prostě ho nuťte číst o to víc, častěji a delší články.
- Nuťte ho psát si čtenářský deník
Pěkně strukturovaně: autor, žánr, hlavní postava, obsah.
- Děti, které už čtou plynule, nenechte při hodinách číst vlastní knihy
Naopak, kam by to vedlo, kdyby si každý dělal, co by chtěl?! Pokud si náhodou čte pod lavicí, a tím pádem při vyvolání neví, kde zrovna čte zbytek třídy, dejte mu špatnou známku.
Prostě tak, jak to bylo vždycky. Historií prověřenými metodami. Však my jsme se přesně takhle učili – a jak nám čtení v dospělosti jde!
Znějí vám tyhle zásady povědomě? Jako klasicky socialistické? Pardon za kontroverzi a díky, že jste dočetli až sem. Zkusme to teď jinak! Nikoli apriorním odmítáním všeho z minulosti, ale kombinací osvědčených metod se znalostmi vývojové psychologie dítěte. Tipy by pak mohly znít takto:
- Počkejte, až dítě ke čtení dospěje samo
Pokud totiž na čtení není zralé, stejně se ho nenaučí.
- V mezidobí ho lehce naťukávejte
Zařaďte přípravu na čtení do běžných životních situací, klasikou je slovní fotbal.
- Neodmítejte všechny metody z „klasiky“
Například poznávání prvního a posledního písmena ve slově v předškolním věku, robotizování na začátku první třídy.
- Mírný (motivující) tlak je prostě občas potřeba
V ideálním případě dítě každý večer nalákejte na společně strávenou chvilku, kdy se ve čtení budete střídat. Nebo zkuste nenásilně nastavit čtecí pravidelnost.
- Zkoušejte nové i osvědčené metody
Střídejte například hlasité a tiché čtení. Pokud vás zajímají nejmodernější čtenářské techniky, mrkněte třeba sem: www.svetgramotnosti.cz.
- Na začátku nemějte přehnané ambice ohledně čtení s porozuměním
Pokud je dítě na úplném začátku, samozřejmě se bude více soustředit na techniku čtení než na porozumění. Postupně se pak bude podíl čtení s porozuměním zvyšovat, což samozřejmě můžete podpořit tím, že se o obsahu přečteného budete s dítětem bavit.
- Vybírejte atraktivní témata i formáty
Začněte třeba s komiksy, v dnešní době se už rozhodně nejedná o pokleslou četbu, naopak, existují na různá historická témata a v komiksové podobě vychází i spousta klasických knížek.
- Nechte děti si vybrat, co budou číst
Za tímto účelem jednak mějte doma dostatečně zásobenou knihovničku a nelitujte peněz za nové knihy.
- Čtěte dětem nahlas, doma i ve škole
Zajímavé příběhy dítě pohltí a vzbudí v něm zájem o další čtení.
- Vy sami si čtěte
Aby dítě bralo čtení jako přirozenou součást života. A také proto, že děti se nejvíce učí nápodobou.
Jaký z toho plyne závěr?
Číst se dítě naučí tak jako tak, čtení je prostě v dnešní době přirozenou nutností. Záleží na vás a vašich prioritách, jaký způsob budete preferovat. Každý z nich má svá pozitiva, u klasického například to, že se dítě pravděpodobně naučí číst dříve (a tím pádem se může dříve rozvíjet i v oblastech, ve kterých potřebuje čtení jako nástroj). Hrozí zde ovšem riziko znechucení, které pak následně buď překoná a najde si svou cestu ke knihám i tak, nebo ne. Alternativním způsobem bude nejspíš číst s větší radostí, ovšem možná později, což pro rodiče nebývá lehké skousnout.
Rozhodnutí je jen na vás.
