Individuální vzdělávání v mateřské škole? Jde to kdekoliv

Na rozdíl od základní školy se v mateřské škole o individuální vzdělávání nežádá, ale pouze se oznamuje, a to kdykoliv v průběhu školního roku. Není proto ze strany vedení možné, aby nebylo povoleno. Přesto, pokud jsou rodiče o formě předškolního vzdělávání rozhodnuti už delší dobu, je lepší vybrat takovou mateřskou školu, kde mají s podobným přístupem zkušenosti. Ulehčí jim to i dítěti povinné přezkoušení.

Stejně tak se dá individuální vzdělávání jednoduše zrušit a navázat prezenční docházkou. Podmínky si určuje každá mateřská škola sama a je lepší si je předem ujasnit.

Přezkoušení

Dítě při individuálním vzdělávání sice žádné státní zařízení nenavštěvuje, ale mateřská škola bude požadovat účast dítěte na půlročním přezkoušení. To obvykle probíhá v listopadu a v květnu. Jeho podoba je velice individuální a závisí na standardech konkrétní vzdělávací instituce. Hodnocení pak mateřská škola předkládá české školní inspekci, pokud si je vyžádá.

Jak už bylo řečeno, pokud je to možné, je vhodnější zvolit mateřskou školu, kde mají s takovýmto přístupem zkušenosti. V opačném případě mohou rodiče dostávat nepříjemné množství pracovních listů k vyplnění, vytvářet portfolia k přezkoušení a podobně. Jestli tedy rodiče nechtějí prezenční docházku volit právě z těchto důvodů, příliš si nepomůžou, protože si školku jen přenesou do domácího prostředí.

A co když dítě „neprojde“?

Je naprosto přirozené, že děti mají vlastní tempo učení. Zatímco jedno umí před nástupem do školy číst a psát, druhé nepozná geometrické tvary a třetí si místo jakéhokoli učení raději staví draky z lega. Taky není vůbec nic neobvyklého, že se introvertní dítě během přezkoušení přitiskne k rodičům a nevydá ze sebe ani hlásku. Ve skutečnosti je ale úplně jedno, jak u přezkoušení dopadne. Dítě v mateřské škole zkrátka propadnout nemůže. Ať zazáří, nebo ne, příští rok do školy stejně nastoupí.

Mateřské školy, které žáky s individuálním vzděláváním pravidelně přezkušují, sepíší hodnocení na základě rozhovoru s rodičem. Pokud se jim teda nepodaří dítě přesvědčit ke spolupráci. Druhá skupina mateřských škol možná napíše negativní hodnocení, které ale nikdo nikdy řešit nebude.

Osobní zkušenost

Pokud vás zajímá, co všechno by dítě v rámci předškolního ročníku v mateřské škole mělo zvládnout, můžete nahlédnout do rámcové vzdělávacího programu, které vydává MŠMT. Zjistíte ale, že jsou to věci, které s přehledem zvládne každé dítě, kterému se věnujete.

Abychom u nás doma přesto zastoupili mateřskou školu, pokusila jsem se sumarizovat činnosti, které odpovídají jednotlivým požadavkům. V našem případě si přípravou prošlo zatím jen jedno dítě, ale vzhledem k tomu, že naše děti dělají tyto činnosti společně, budu hovořit v množném čísle.

V první řadě se sleduje grafomotorika, na které si většina institucí tolik zakládá. Místo (pro nás) nudného vyplňování pracovních listů naše děti nejprve malovaly, později částečně psaly nákupní seznamy. Stejně tak to bylo s deníkem výletů, který se společnými silami rozhodly založit.

Jemnou motoriku spolu s prostorovým vnímáním skvěle podpoří obyčejné lego nebo jakákoli jiná stavebnice. U nás to bylo právě zmíněné lego, které nás zabavilo v dlouhých zimních večerech. Kromě něho jsme spoustu času strávili hraním deskových her, které mimochodem úspěšně rozvíjejí logické myšlení.

Tvůrčí činnost děti podpořily například výstavbou vlastního záhonu, který osely a byl pouze v jejich režii. Měly tak příležitost si samy vyzkoušet, jak celý proces funguje. Když to udělaly špatně, úrody se zkrátka nedočkaly. Díky tomu si ale svoje chyby uvědomovaly, zatímco pokud je na ně upozorňujeme my dospělí, často nám nevěří a mají potřebu si to stejně vyzkoušet po svém.

Pochopitelně jsme toho dělali mnohem víc. Pravidelně čteme, jezdíme na výlety, vaříme… Každá z těchto běžných činností ale přispěje k rozvoji dítěte a není třeba jejich význam podceňovat. Pochopitelně je ale třeba se připravit na to, že vaření jednoduchého obědu se z původních 10 minut protáhne klidně i na 2 hodiny.

Cíleně se naše děti nikdy neučily. Přesto ještě před nástupem do školy syn psal a četl, zvládal početní operace, a ačkoliv to nerada přiznávám, ve znalostech přírodopisu a starého Egypta dalece předčil ty moje.

Nenechat se odradit

Individuální vzdělávání skutečně umožňuje každá škola, i když rodiče mohou přesvědčovat o opaku (což podle mých zkušeností někdy dělají). A je jen na rodičích, jaký přístup ke vzdělávání v tomto období zvolí. Někomu vyhovuje institucionální způsob, jiní dají přednost svobodnému učení, které má v režii pouze dítě. Nemusíte se ale rozhodně bát, že byste bez cíleného učení něco zanedbali. Nejen pro učení je ale stěžejní se dětem aktivně věnovat a pokud možno jim nabídnout dostatek podnětů.