I džungle sociálních sítí má svá pravidla

Aplikace Facebooku nebo Instagramu – kolik z nás je v mobilu nemá? Přiznejme si, že lajky a pochvalné komentáře u srdce zahřejí a lákají k opakované návštěvě sítě, ať už se snažíme být jakkoliv nad věcí. Cíleně sdílíme jen hezké okamžiky a špinavé prádlo online nepereme.

Pochvala okolí je stejně opojná naživo jako na internetu. Kdy to celé máme ještě pod kontrolou a kdy už jsme závislí? A jak jsou na tom naše děti, pro které je pohyb na sociálních sítích přirozenější než na hřišti? Letošní ročník konference Perpetuum téma jistě nakousne v nejednom diskusním panelu. Celá se totiž točí kolem digitálního věku, ve kterém všichni dost tápeme. Pojďme se na ni trochu připravit a na sociální sítě se podívat, ještě než dostanou slovo jednotliví řečníci.

Proč neodpovídáš?

Podle loňského výzkumu Britské královské společnosti pro veřejné zdraví ohrožují psychiku nejmladší generace uživatelů čtyři z pěti sociálních sítí. Nejhůř si vede Instagram, který zkrášlujícími filtry vydává za realitu zcela umělý svět. Tlak na dokonalost, který s sebou stylizace fotografií nese, mnohdy narušuje sebedůvěru zejména u dívek. V pubertě hledají vlastní identitu, což měnící se tělo a vysoké nároky okolního světa dvakrát neusnadňují. Mohlo by se zdát, že výrazně náchylnější k úzkostem ze srovnávání na sociálních sítích jsou dívky, ale ani chlapcům se psychické potíže nevyhýbají. 

Oblíbenému Instagramu v negativním vlivu na uživatele šlape na paty Facebook. Být na něm trvale online, a tedy všem kdykoliv k dispozici, se považuje za normální stav. Jak se chováme sami, tak čekáme, že se v digitálním světě budou pohybovat i ostatní. Pokud tedy nepřijde odpověď na naši zprávu okamžitě, zpanikaříme a klesá naše sebedůvěra. Hlavou se nám honí myšlenky jako „To mu nestojím ani za odpověď?“ nebo „Je v tom něco osobního?“ Velké riziko představuje i obrovské množství obsahu, kterému jsme při scrollování na Facebooku vystaveni. V dospělosti si při troše nadhledu můžeme držet jiné názorové skupiny od těla, ale v pubertě, kdy se stěží vyznáme sami v sobě, je neustálá konfrontace s množstvím emocí ostatních uživatelů jako bitevní pole. Je možné najít v tom všem postoje, se kterými se chci identifikovat?

  „Moje dítě zlobí. Spravte mi ho!“

Michaela Štáfková, vedoucí kladenské adiktologické dětské ambulance, mluví v rozhovoru pro DVTV o rodičích, kteří přicházejí do její ambulance se slovy „Moje dítě zlobí. Spravte mi ho!“ Nevidí už ovšem příčiny jeho chování v pohybu na sociálních sítích, který se vymyká, nebo ve špatném předobraze, jejž mu dávají. Přiznejme si, že my dospělí často trávíme na internetu více času, než je zdrávo, a děti to pak jednoduše napodobují. Paní Štáfková mezi svými dospívajícími pacienty nachází společný rys v hledání autority v online světě. Děti do 14 let podle ní tráví čas primárně na kanále YouTube, kde formují své názory pod vlivem videí. Starší se pak přesouvají na Instagram a Facebook, kde obsah nejen přijímají, ale i ve větší míře vytvářejí. Všichni hledají vzor, s nímž by se ztotožnili. Být sám sebou navzdory přehlcenosti informacemi je pro dospívající výzva, které jejich rodiče nikdy nečelili. Probírají se lesem rozličných názorů na tutéž věc a vybrat, k čemu se sami přikloní, je pro citlivější jedince dost stresující. 

Zdroj: www.pixabay.com
V digitálním prostoru děti poznávají svět. Zdroj: www.pixabay.com.

Balanc online a offline

Mám svému dítěti zablokovat účet na Facebooku? Anebo ho snad časem na internetu jen odměňovat? Určitě ne! Se Štáfkovou souzní názorově Jan Kršňák, jehož stránka www.digideti.cz radí rodičům s výchovou dětí pobíhajících mediální krajinou. Na konferenci Perpetuum vás obohatí svými postřehy k tématu Rodičovství a výchova v digitálním století. Nás už teď nadchl férovým stanovením pravidel pro pohyb na internetu nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče! Na webu najdete doporučení, jak pečovat o své digitální zdraví. Zůstat vyrovnaný, věnovat se nejen životu na síti, ale i pohybu, mezilidským vztahům a doma nebýt jen přilepený u obrazovky, je správná cesta k vyrovnanému životu. 

„Digitální prostor otevírá dětem mnoho cest k poznání světa.“

Psycholožka Zuzana Pavelcová, na niž se můžete těšit v zahajovacím bloku diskusí Perpetua, doporučuje nevystavovat malé děti internetu vůbec, v nízkém věku čas na něm korigovat a teenagery nad 12 let brát s velkým respektem. „Děti v tomto věku hledají, kdo jsou a ke komu patří, usilují o nezávislost, experimentují a vstupují do intimních vztahů. Chtějí mít svůj účet na sociálních sítích a vyžadují soukromí při surfování na internetu,“ říká pro časopis Forbes a připomíná, že jde o věk, kdy je vliv rodiče sice minimální, ale zúročuje se v něm všechno úsilí z dřívějška. Vnímat volný čas na internetu jako něco toxického je rozhodně nepřiměřené. Digitální prostor otevírá dětem mnoho cest k poznání světa, a abychom jim byli dobrými průvodci, měli bychom se v něm sami vyznat. 

Co mít na paměti jako průvodce dítěte digitální džunglí?

1. Sociální sítě jsou nutností. V pracovním i osobním životě je v současné době třeba dát o sobě vědět. Děti to mají stejně. Až na ojedinělé výjimky, které odolají společenskému tlaku, nikdo nechce být vynechán. Ten, na koho se zapomnělo, kdo nebyl pozvaný, kdo nepatří do party. Společenské vyloučení je v pubertě velmi citlivé téma. Buďte empatičtí!

2. Kyberšikana není žádná legrace. Vcítit se do pocitů oběti jde většinou snadno i tomu, kdo je internetovou komunikací nepolíbený. Jde vlastně o totéž, čím je šikana naživo. Akorát proti té online se hůře brání. Těžko odstraníte kompromitující fotografie, které o vás zveřejní váš školní rival nebo bývalý kluk. Pro rodiče je nezbytné mít důvěru svého potomka, ještě než k problému dojde. 

3. Rovnováha – vyvažujte čas online časem mimo dosah techniky. Věnujte se sportu, jděte se projít do parku nebo vyrazte na výlet. K tomu samému veďte i děti. Je v pořádku, že tráví volný čas na sociálních sítích, pokud to není to jediné, čím žijí.

4. Kritické myšlení má dnes větší hodnotu než znalost periodické tabulky prvků. To druhé jste ve škole trénovali, bez toho prvního se ovšem rychle stanete obětí fake news a chytlavých virálních videí bez informační hodnoty. Buďte na internetu obezřetní!

5. Vzdělávejte se! Svět se mění rychleji než české školství. Chceme-li být dobrými průvodci vlastních dětí, stojí za to sledovat aktuální trendy a názory odborníků. Příležitost máte právě 27. 11. na konferenci Perpetuum v Centru současného umění DOX!

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close