Jak připravit děti na skutečný život? Jděte jim příkladem a hrajte si s nimi

Vychovat z malého človíčka psychicky vyrovnanou, zdravě sebevědomou a v životě úspěšnou dospělou bytost dá rodičům někdy pěkně zabrat. Kolikrát jste před spaním, po celodenním koloběhu rodičovských povinností a výchovných zásahů přemítali: „Dělám to vůbec dobře, připravuji své milované dítě na reálný život správně?“

Tyto otázky budou zodpovědné rodiče nejspíše pronásledovat neustále. Inspiraci a podněty k zamyšlení přinášejí naše tipy, jak děti na životní realitu připravit, aby se dokázaly vyrovnat s prohrami, poučit se z chyb a našly si ve společnosti své místo.

Rodina jako vzor

Nejlepším vkladem do života je vyrůstat v láskyplném prostředí, kde se dítě „samozřejmé“ věci učí nápodobou od svých rodičů. Proto bychom měli vytvářet takové vzorce chování – a sami se jimi řídit – podle nichž by se naše dítě mělo chovat v dospělosti. Je velmi důležité dětem naslouchat a jejich potřeby brát s respektem. Vnímat dítě jako rovnocenného partnera, dát mu možnost sdělit svůj názor a v případě konfliktu nebýt líný a vysvětlovat, vysvětlovat a zase vysvětlovat, proč se rodič rozhodl jednat právě takto. Ne nadarmo existuje přísloví Verba docent, exempla trahunt neboli Slova učí, příklady táhnou. Rodina je první skupina se základními typy mezilidských vztahů, se kterými se dítě bude v životě setkávat. Zde se naučí vytvářet své postoje ke společnosti a druhým lidem.

Co a jak se učit

Pro děti je největší motivací k vzdělávání mít z učení radost. Ideální je propojit probírané učivo s reálným životem. Dnešní výuka se o toto již v mnoha aspektech snaží, pokud ale není pro vaše dítě předmět stále dostatečně zajímavý, zkuste se do aplikace na reálný život zapojit i v rodině. Pro dítě je stěžejní, aby rozumělo smyslu toho, co se učí, aby vědělo, proč se to učí, to zvyšuje jeho vnitřní motivaci. Z mnoha studií a výzkumů vyplývá, že děti se přirozeně chtějí učit a do školy se těší, jenže bohužel o své nadšení přijdou v důsledku dlouhého sezení v lavicích, nezáživně podávaného učiva či obavy z přísného známkování.

Vyzkoušej vše

Na reálný život připraví dítě i to, že si vyzkouší široké spektrum aktivit. Kromě rozšíření obzorů si dokáže vybrat podle vlastních preferencí, co ho v životě baví a v čem může vyniknout. Zároveň pozná i neúspěch a naučí se s ním vyrovnat. Nevydávejte se tou cestou, že vy jste jako malí například nesnášeli plavání, proto ani své dítě na kurz nepřihlásíte. Třeba to bude zrovna pro něj to pravé, najde zde podobně naladěné kamarády a oblíbenou celoživotní pohybovou aktivitu. To vše platí i o studijním zaměření a jiných volnočasových aktivitách. Nakonec nikdy nevíte, zda nemáte v rodině budoucího olympijského šampiona či nositele Nobelovy ceny. Jakákoliv aktivita, která rozvíjí schopnosti a reálné sociální dovednosti dítěte a bude mu smysluplně vyplňovat volný čas a dokáže je zvednout od telefonu či tabletu, je přínosná. Ale pozor, nepřetěžovat a nebýt příliš ambiciózní rodič! Platí to tedy i opačně. Ačkoliv jste sami vášniví hráči tenisu, nenuťte své dítě trávit všechna odpoledne na kurtu, umožněte mu volbu.

Učení jako hra. Zdroj: pexels.com

Škola hrou

Co děti vhodně připraví na reálný život, jsou i hry. Minimálně se naučí prohrávat, strategicky myslet a vyjednávat se spoluhráči. Ať už zvolíte klasické deskové hry, nebo vzdělávací, určitě přinesou situace, které simulují problémy z reálného života. U těch vzdělávacích je i bonus, že znalosti získá dítě právě hrou, a je tedy větší šance, že si je v hlavě udrží déle než z klasického biflování. Pro dítě je důležité, aby si mohlo hrát i se svými vrstevníky. Dnes je již na výběr z tolika variant her, že uspokojí všechny od fanoušků sci-fi a fantasy, přes hráče strategií až po milovníky zvířat. Kromě klasických her zkuste s dětmi také programovací hry, více v našem článku 15 programovacích her, které každé dítě pohltí.

Určitě nejsou přežitkem dětské lyžařské kurzy a tábory, kde vždy probíhá celotáborová hra. Významným bonusem je tady jistá míra nepohodlí, se kterým se potomek musí vyrovnat. Netřeba dodávat, že takové akce vedou k samostatnosti a ta se prostě v životě hodí!

Není škoda, že například automechanik a lékař se spolu setkají naposledy právě na prvním stupni základní školy?

Dopřejte dítěti společné vzdělávání se všemi, neurčujte mu sociální bublinu

Ať už máte na inkluzi jakýkoliv názor, minimálně dítěti může ukázat, že ne všichni mají stejné startovací podmínky a že jsou i handicapovaní se speciálními potřebami, které nelze ze společnosti vyčleňovat. Naopak je nutné a pro celou společnost výhodné pomáhat jim vytvořit takové podmínky, aby se dokázali plnohodnotně začlenit. Nakonec, v reálném životě budou děti muset komunikovat s různými typy lidí a dokázat s nimi vyjít je určitě výhra. Podobnou otázkou je, zda mají nadané děti odcházet po páté třídě na víceletá gymnázia. Není škoda, že například automechanik a lékař se spolu setkají naposledy právě na prvním stupni základní školy? Pro život je totiž extrémně důležitá síť neformálních kontaktů, mít kamarády různých profesí a napříč sociálním spektrem. Lidé se vzájemně obohacují a vytváří se tak bezpředsudková atmosféra v celé společnosti.

Sebevědomí a přijímání odpovědnosti jdou ruku v ruce

Důležitou rolí rodiče je pomoci dítěti budovat zdravé sebevědomí. To se formuje především díky uspokojení potřeby dítěte po sebeuplatnění. Jinými slovy, rodič by měl dávat dítěti možnost realizovat se v konkrétní činnosti a prožít radost z úspěchu, přínosnosti práce a také z vlastní důležitosti, kterou lze podpořit pochvalou a uznáním. Pro pocit sebedůvěry je důležité dát dítěti také možnost volit z více možností a podílet se na rozhodování o společných věcech. Tímto zapojením do chodu domácnosti získá i závazek v podobě odpovědnosti za svá rozhodnutí. Odpovědnosti se dá naučit jen kladením takových nároků a povinností, které jsou přiměřené (například nám z dětství dobře známé drobné domácí práce). Určitě neuspějete s trestáním ani s hrozbami. Z výzkumů vyplývá, že pro sebevědomé dítě je vhodná demokratická a otevřená výchova s dostatečným prostorem pro vyjádření názoru, která však zároveň určuje pevné hranice. Příliš shovívaví rodiče mohou dle výzkumů nejen za nízké sebevědomí, ale i za nejistotu a závislost svého dítěte.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close