Učit děti o prázdninách? Rozhodně ano! Ovšem nikoli opakováním pravopisu a násobilky

Přinášíme vám pár prázdninových tipů, které budou bavit nejen děti, ale i vás. A ne, nebudou se týkat ani matematiky, ani češtiny, těch mají děti ve škole (i kvůli jednotným přijímačkám) dost. Budou se týkat předmětů, které systém našeho školství považuje spíš za doplňkové, ovšem dle našeho názoru mohou být pro děti a jejich další život důležitější. Souhrnně se jim říká všeobecný přehled.

Začněme se Zikmundem

Procházíte tmavou hradní chodbou do podzemí, bez světel, trochu klopýtáte, napětí cítí i dospělí. Na konci, za posledním odbočením, impozantně stojí jen loučemi osvětlený Zikmund z Vartenberka. A začne vyprávět: jak to bylo s těmi husity, koho postupně zradil, proč bylo pro něj nejvýhodnější se přidat tu na jednu, tu na druhou stranu. Děti zírají s otevřenou pusou, vy se královsky bavíte. No a jen tak mimochodem se dozvíte spoustu informací o jednom z nejdůležitějších období našich dějin. Způsobem, díky kterému si informace budete ještě dlouho pamatovat. Protože je to zážitek, navíc spojený s relativně silnými emocemi.

Co dalšího doporučujeme?

Fyzika a chemie

Klasikou je Techmania v Plzni a iQLANDIA v Liberci. Méně známý, ovšem o to zajímavější je Alternátor u Třebíče (jehož speciálním bonusem je, že v něm, na rozdíl od prvně jmenovaných, nebývají davy lidí, ani když venku prší).

Nebo hledejte subtilnější zážitky – například pokud byste se vydali na transbordér u Chrastavy, mohou děti dopředu po cestě vymýšlet, jakým způsobem se dá bez použití loďky suchou nohou dostat z jedné strany řeky na druhou. Naše děti tipovaly teleport:-).

Pro starší děti může být zajímavé informační středisko v jaderné elektrárně Dukovany, kde jsou kromě jiného velmi názorným způsobem vysvětleny rozdíly a způsob fungování tepelné, vodní, větrné a jaderné elektrárny. Nebo navštivte Křižíkovu historickou elektrárnu v Písku, to celé zařízení je prostě krásné a na svou dobu geniální. I když smrdí motorovým olejem.

Dějepis

V první řadě doporučujeme nevynechávat městská muzea, ta umějí překvapit. Už dávno totiž nejsou jen nezáživnou výstavkou místních archeologických nálezů nebo krajinomaleb lokálních malířů, tedy alespoň některá.

O skutečném životě ve středověké vesnici se pak děti nejvíc dozvědí na jednorázových akcích pořádaných různými spolky středověkých nadšenců, namátkou třeba ve středisku experimentální archeologie v Uhřínově v Orlických horách.

Jinou možností jsou dětské prohlídky hradů a zámků. Ovšem pozor, mají, eufemisticky řečeno, značně rozdílnou kvalitu. K těm tragickým patří klasické, jen lehce zkrácené zámecké prohlídky („napravo vidíte truhlu ze šestnáctého století, nalevo obraz zakladatele zámku“) doplněné o „interaktivní“ a „hravé“ prvky, například zkoušení historických klobouků. Prostě jedna velká nuda. Ovšem my chceme spíš upozornit na ty, které byste si neměli nechat ujít, pokud se zrovna vyskytujete někde poblíž. V úvodu zmíněný Zikmund z Vartenberka na Děčínském zámku je prostě bomba, vtipné dětské prohlídky pojaté jako divadelní představení pak mají například na Potštejně nebo na zámku Kačina.

Velký dojem na děti udělá i prohlídka středověkého stříbrného dolu v Kutné Hoře. Vyfasujete hornickou přilbu a pak už jen po schodech sestupujete níž a níž. Úplně dole procházíte úzkými, někdy jen 140 cm vysokými chodbami a posloucháte přitom výklad průvodce. Do nejužších šachet jménem plazivky naštěstí jen nakouknete. Nic pro klaustrofobiky, ovšem zážitek intenzivní.

Lekci novodobější historie doporučujeme začít návštěvou opuštěného německého hřbitova v pohraničí nebo prohlídkou některého z mnoha řopíků nebo větších betonových monster předválečného těžkého opevnění, obé najdete v bývalých Sudetech téměř na každém kroku. Ovšem připravte se, děti se totiž budou ptát. A hodně.

Zeměpis

Orientace v mapě, naplánování trasy, pochopení principu měřítka, výškový profil trasy, zajímavá místa po cestě. Ideálně svěřte komplet naplánování výletu dětem, vč. přípravy na cestu, a snažte se jim neradit. Pravděpodobně bude končit na koupališti nebo ve vyhlášené zmrzlinárně, ovšem proč ne?

Pokud vaše děti zajímá spíš paleontologie, můžete se vydat na hledání zkamenělin – inspiraci najdete třeba zde. Nebo prozkoumat muzeum mineralogie, kamenářství a zlatnictví v Turnově – každé prázdninové úterý je v něm den s mineralogem, každou sobotu mozaika řemesel. A jestli jste zrovna na Šumavě, nevynechejte Annín – ve sklárně si mohou děti vlastnoručně vyfouknout skleněnou figurku, v brusírně pak vybrousit křišťálovou sklenici.

Z úplně jiného soudku je aktuální expozice v městském muzeu v Mimoni – tradiční vietnamské vodní divadlo. Ano, celkem překvapující téma, pokud o něm nevíte dopředu, působí trochu jako zjevení (Vietnamské vodní divadlo? V Mimoni? WTF?!?). Ovšem děti si v něm s pomocí loutek mohou divadlo opravdu zkusit zahrát. Libovolně dlouho, bez časového omezení. My jsme v něm nakonec neplánovaně strávili několik hodin. Garantujeme, že jinde v Čechách si divadlo zrozené z vody nevyzkoušíte.

Přírodopis

Ekopark v Liberci je velmi příjemné místo s dřevěnou dílničkou, stezkou plnou úkolů ze zvířecí a rostlinné říše, s přírodní posilovnou, půjčovnou trávošlapů, kde v klidu strávíte celý den. Rodiče ve stínu pod stromy s domácí limonádou nebo výbornou kávou, děti při pohádkovém čtení v korunách stromů. A nakonec vás čeká stezka naboso a bahnitá kuchyně (doporučujeme božíhodové oblečení rozhodně nechat doma:-)).

Pokud chcete děti vést k ekologii individuálně, můžete na některém z pěších výletů přírodou společně sbírat odpadky. Nástroje k tomu určené prodávají třeba zde.

Nebo si můžete společně s dětmi vytvořit svůj vlastní prázdninový herbář. Nemusí být nijak systematizovaný, popisky nemusejí být přesné, dokonce můžete lepit více rostlin na jednu stránku a vytvářet z nich zajímavé kompozice. Kdyby dětem herbář připadal málo akční, můžete jej doplnit hrou „kdo uloví nejkrásnější květinu za cizím plotem, aniž by ho někdo viděl:-)“. Na tu se chytnou zaručeně všichni.

A nakonec zmiňme Botanicus, kde najdete takovou přírodovědno-dějepisnou kombinaci: bylinné zahrady a Centrum řemesel, ve kterém si děti za groše mohou samy vyrábět různé předměty středověkými technikami – lýkový provaz, keramiku, svíčky, mýdlo, … Navíc o prázdninách tu bývají kejklíři, dětská divadélka, workshopy. Nadšení veliké.

Asi jste zaznamenali, že náš přehled není nijak vyčerpávající. Ano, jen naznačujeme směr, takových kouzelných míst je totiž po Čechách spousta. A po čase můžete příležitostně testnout, co si děti zapamatovaly. Tipujeme, že o dost víc než ze školy.

Podělíte se na oplátku s námi o to, co zaujalo vás?