Školka, kde místo smrčků vyrůstají malé děti

Je půl osmé a do lesního srubu v malebném údolí v srdci Českého středohoří se sjíždí předškoláci. Čeká je další den plný pohybu na čerstvém vzduchu, neformálních her a objevování tajů severočeské přírody. Kolem půl deváté už patnáctičlenná skupina dětí, doprovázena dvěma zkušenými pedagogy, vyráží do lesa. Vítejte v lesní mateřské školce.

Pod pojmem lesní školka si většina z nás před pár lety dokázala představit pouze několik malých smrčků obehnaných pletivem někde hluboko v českých luzích a hájích. Pod vlivem trendů ze zahraničí však před dvaceti lety začala vznikat síť‘ předškolních zařízení, která nemají klasické učebny a většinu výuky organizují ve volné přírodě. Součástí jejich programu jsou rovněž pravidelné návštěvy kulturních institucí i měst.

Větru ani dešti neporučíme

Lesní školky se řídí myšlenkou „venku za každého počasí“. Tato filosofie pochází ze Skandinávie, k nám se ale rozšířila zejména od německy mluvících sousedů. V Německu se momentálně nachází přes 2000 lesních školek. V Dánsku se mluví až o 15 % všech předškolních zařízení. Tamní tradice totiž sahá až do roku 1952, kdy Ella Flatau, matka čtyř dětí, v důsledku nedostatku míst v klasických školkách začala denně vodit své děti do blízkých lesů a snažila se je vzdělávat sama. Svým nápadem brzy nadchla mnoho sousedů, kteří řešili stejný problém, a skupina se rozrůstala. V sedmdesátých letech již vznikly první oficiální skovbørnehave, tedy organizované lesní školky.

Mnoho zemí také koncept výuky v přírodě kombinuje s klasickou výukou.  Například ve Švýcarsku je tento přístup velmi oblíbený, byt‘ konkrétní pojetí se může kanton od kantonu lišit. Klasická státní školka tráví pravidelně přibližně dva dny v týdnu v alpských lesích. Co se tedy z českého pohledu může zdát poměrně alternativní, je v mnoha evropských zemích běžnou součástí předškolního kurikula.

Kolik času tráví děti venku?

Čeští rodiče mnohdy musí volit podobnou cestu, jako Ella Flatau, protože školky v okolí jsou beznadějně přeplněné. Někteří ovšem zvolí lesní školku z mnohem pragmatičtějších důvodů, a sice zejména kvůli současnému alarmujícímu nedostatku pohybu a hry dětí ve volné přírodě.

Tématu děti a příroda se česká odborná veřejnost poprvé začala věnovat až v roce 2016, což poukazuje na to, že o důležitosti pobytu na čerstvém vzduchu a výuky v terénu se máme ještě co učit. Nadace Proměny Karla Komárka analyzovala, kolik času a jak tráví venku děti ve věku základní školy (7–15 let). Zpráva přináší překvapivé vhledy o životě 1515 respondentů. Ve všední den tráví školáci v průměru pouze 15 minut v parku či volné přírodě. I přesto přes 80 % rodičů věří, že každodenní pobyt v zeleni je pro děti nezbytný, a že děti je důležité odmalička vychovávat k odpovědnému chování k životnímu prostředí. Dá se ovšem ohleduplné chování vůči našemu okolí naučit z knih a obrazovek?

Zdroj: www.nadace-promeny.cz

Ze statistiky současně vyplývá, že největší překážkou pro pobyt není nedostupnost příjemného venkovního prostředí: na nejbližší hřiště to má méně než 15 minut chůze 74 % dětí, do nejbližšího parku méně než 15 minut 53 % dětí a do nejbližší přírody méně než 30 minut chůze 83 % dětí. Kde je tedy problém? Je nutné položit si zásadní otázku – jdeme my, dospěláci, správným příkladem? Práce v kanceláři, poté rodinné povinnosti, nákupy… na klidnou procházku parkem mnohdy nezbývá čas.

Zdroj: www.nadace-promeny.cz

Ze studií však jasně vyplývá, že pobyt v přírodě má blahodárné účinky na naše zdraví. Nemusíme se nutně přestěhovat do hlubokého lesa, stačí nám jakékoliv prostředí, ve kterém lze pozorovat stromy, zvířata, cítit vítr a slunce ve tváři, sledovat mraky nebo vodní plochu nebo vodopád. Jakýkoliv větší park tyto kritéria většinou splňuje. Je proto nutné vytvořit návyk a ten se nejlépe formuje v dětství.

Pokud je pro vás samotná kvalita učení důležitější než zdravotní benefity, mohly by vás lesní školky také zajímat. Rozsáhlá metastudie, která analyzovala 57 výzkumů na téma benefity pobytů v přírodě, prokázala kromě psychosociálních benefitů, jako zvýšené sebevědomí, zlepšení nálady a výrazně snížení hladiny úzkosti a frustrace, také výrazný vliv na kognitivní schopnosti člověka.

Děti z lesních MŠ tak mají velkou šanci zlepšit svou schopnost koncentrovat se, být produktivnější během všech svých aktivit a později v životě dokonce podávat lepší akademické výkony. A to jen díky tomu, že se pohybují na čerstvém vzduchu.

Takový normální den

Rodiče severočeských předškoláků o výhodách lesních školek nepochybují. Když si odpoledne svá dítka vyzvedávají, nestačí se divit, jaká dobrodružství dnes zažila. Děti viděly dańky i hnízdo plné malých kosů, hledaly houby a učily se o tom, kde a za jakých podmínek rostou, v lese trénovaly poznávání barev i počítání do deseti a hrály nespočet her. Ale především se celý den hýbaly a dýchaly čerstvý vzduch.

Závěrem je nutné zdůraznit, že lesní MŠ určitě nejsou pro každého. Rodiče musí zvážit, zda opravdu chtějí, aby jejich dítě chodilo za každého počasí ven, aby poznávalo přírodu na vlastní kůži a ne skrze učebnice a obrazovky, zda jsou tomu ochotni obětovat i čisté oblečení, zda ukočírují vlastní obavy a strach a jestli se vůbec „zálesácké“ vzdělání hodí k životnímu stylu dané rodiny. A pokud jsou si jisti, že les bude pro jejich potomky tou nejlepší volbou, tak se nakonec nesmí nechat rozhodit ani ambivalentním vztahem společnosti k alternativnímu vzdělávání a musí věřit, že zdravý pohyb a šťastná hlava dítka za to všechno stojí.

Co je lesní školka

Za lesní školku se podle Školského zákona považuje „mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou.“ V takové školce musí na každých 15 dětí dohlížet minimálně 2 dospělé osoby, přičemž alespoň jedna z nich musí mít pedagogickou kvalifikaci. V lesních MŠ lze také plnit povinný rok předškolní docházky, protože jsou pod kontrolou České školní inspekce i příslušné Krajské hygienické stanice.

Kromě lesních MŠ ovšem česká legislativa rozeznává ještě „lesní klub“, který podle Asociace lesních MŠ  „není zapsán v Rejstříku škol a školských zařízení, nedostává žádné pravidelné příspěvky od státu a děti v něm nemohou plnit povinný rok předškolní docházky. Provoz klubu nepodléhá žádným povinným kontrolám.“

Kvalita nabízených zařízení se tak může diametrálně lišit. Kromě finanční a lokální dostupnosti tak často při výběru hraje roli i to, co přesně rodiče pro své potomky hledají. Lesní klub zpravidla nabízí větší provázanost na místní komunitu a svobodnější přístup, stinnou stránkou může výjimečně být nezkušenost průvodců nebo nedostatečné zázemí základny během nepřízně počasí. Pokud vás výběr lesní školky teprve čeká, určitě zařízení předem navštivte a promluvte si s rodinami, jejichž děti už do vybrané instituce docházejí.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button