Rok 2022 v českém školství – co nás čeká ve vzdělávací politice?
Se začátkem nového roku vydala společnost EDUin přehled zásadních očekávaných událostí v oblasti školství a vzdělávání. Kromě jiného dojde na proměnu Národního plánu doučování, formování Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, další rozšiřování nové podoby výuky informatiky a také odstartuje nový vzdělávací program pro ředitele škol.
Proměna Národního plánu doučování
S Novým rokem se Národní plán doučování (250 milionů) promění na Národní plán obnovy (celkově 8 miliard do roku 2026). Finance je možné opět použít pouze na individuální nebo skupinové doučování, ne aktivity na socializaci dětí. Stejná zůstává i odměna za doučování – 250 korun za hodinu. Střední školy můžou peníze nově využít na doučování všech žáků, tedy nejen těch v závěrečných ročnících. Prostředky do škol, které zřizuje kraj nebo obec, budou jednotlivým krajským úřadům rozepsány do 31. ledna 2022 a posléze rozeslány do škol. Více ZDE.
Kam dál v RPV
V dubnu se představí Hlavní směry budoucího Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání, které připravuje Expertní panel. „V tomto případě počítáme se zapojením odborníků do diskuse a informováním zejména školské veřejnosti o postupu prací a dílčích výstupech,“ informuje panel na svém webu.
Informatika model 2021
S novým školním rokem začnou další školy učit informatiku podle revidovaného RVP, který ministerstvo představilo na jaře minulého roku. Učit podle něj od září 2021 začalo přes 800 škol, během tohoto roku začnou podle „nové” informatiky vzdělávat další školy. Změny se promítly i do RVP pro gymnázia, a to s účinností od 1. září 2022, změnit výuku budou muset nejpozději od 1. září 2025.
V září odstartuje i nový vzdělávací program pro ředitele škol, který s Národním pedagogickým institutem připravuje organizace Učitel naživo. Smyslem je posilovat a rozvíjet kompetence a dovedností ředitelů jako pedagogických lídrů. Více informací ZDE.
Co sledovat průběžně
Nový ministr školství Petr Gazdík označil za jednu z priorit prosazení novely zákona o pedagogických pracovnících. Ministr i vládní koalice za podstatné označují lepší začlenění podpůrných pedagogických profesí do vzdělávacího systému, ale také podporu začínajících učitelů nebo fixaci učitelských platů na 130 procentech průměrného příjmu v Česku, ke které se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě.
Na podzim nyní již bývalý ministr Robert Plaga podepsal se zástupci děkanů fakult připravujících učitele memorandum, ve kterém se společně zavázali, že přípravu budoucích učitelů promění tak, aby odpovídala cílům Strategie 2030+. Pro období do roku 2024 si stanovili šest priorit, patří mezi ně například změna pedagogických praxí, soustředění se na rozvoj oborových didaktik nebo zavedení kompetenčního profilu absolventa.
Dokument Strategie 2030+ pro nadcházející rok také stanovuje několik bodů, které by měly být splněny. Mezi nimi například snížení průměrného počtu dětí na učitele v mateřských školách, víc ZDE; finále ministerské pilotáže středního článku, víc ZDE; inovace oborové soustavy středních škol, víc ZDE.
