I geografové mají své dny

Co bylo hlavním impulsem k pořádání akce Dny geografie? Jakou má tato akce vlastně historii? 

Dny geografie v českém prostředí volně navazují na tradice v anglosaských zemích (konkrétně na Geography Awareness Week, GIS Day a Day of Geography). Geography Awareness Week (GeoWeek) se koná od roku 1984 vždy třetí týden v listopadu, zejména za podpory společnosti National Geographic. Cílem akce je vyzdvihnout důležitost geografické gramotnosti a vzdělávání v geografii. V roce 1999 byl s přispěním komerční společnosti Esri do GeoWeek začleněn také GIS Day. Geografické informační systémy (GIS) jsou jedním z významných nástrojů geografa a nástrojů rychle přijímaných i běžnou veřejností pro zvyšování její geografické gramotnosti. Záměrem GIS Day je seznámit školy, firmy a veřejnost s využitím GIS a jejími aplikacemi do každodenního života.

Jaká je česká stopa této akce?

V Česku tradici této akce položila Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zatímco v roce 2006 se jednalo pouze o akci třídenní, postupně se rozrostla na celotýdenní událost s názvem Týden geografie. V roce 2014 vzešel z jednání Hlavního výboru České geografické společnosti námět uspořádat podobnou akci celorepublikově. V následujícím roce se pak výbor usnesl, že se akce bude od roku 2015 nazývat Dny geografie a bude každoročně po celém Česku probíhat ve třetím či čtvrtém listopadovém týdnu.

Jaké jsou hlavní cíle Dnů geografie a jak přispívají k rozvoji geografického povědomí a vzdělávání veřejnosti v této vědní disciplíně?

Hlavním cílem Dnů geografie je představit komplex geografických disciplín a geografických výzkumů široké veřejnosti, zejména pak žákům základních a středních škol. Akce jsou ale zpravidla volně přístupné, to znamená, že se jich může zúčastnit kdokoliv, takříkajíc z ulice. Geografové mají uplatnění v mnoha oborech a odvětvích a mnoho lidí kolikrát ani netuší, že se ještě pořád jedná o geografii. Snad každý používá mapy, navigace či GPS souřadnice, mnoho z nás každý den sleduje předpověď počasí, volební výsledky nebo se zajímá o klimatickou změnu. To všechno je geografie. Geografové tedy nachází uplatnění v moderní společnosti od veřejné správy přes státní společnosti po soukromé podniky a organizace. Toto je také jedním z poselství Dnů geografie – představit možnosti uplatnění a také možnosti studia geografie potenciálním uchazečům ze základních a středních škol. 

Můžete přiblížit letošní program? 

Zapojit se se svým programem mohou nejen všechna univerzitní geografická pracoviště, ale také další instituce, jako jsou knihovny, základní či střední školy, neziskové organizace aj. Proto je program tradičně velmi pestrý a zpravidla tedy akce probíhá ve městech, kde sídlí geografické instituce – katedry, ústavy apod., tj. Praha, Brno, Ústí nad Labem, Ostrava, České Budějovice, Liberec, Olomouc, Zlín a mnoho dalších.

Já mohu mluvit konkrétně pouze za Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde mám přípravu programu na starosti. Na návštěvníky v týdnu od 13. listopadu čekají zajímavé přednášky na rozličná témata, např. Jak se děti učí v Irsku?, Jak přemýšlí geograf, když hledá místo k bydlení?, Kudy chodí sněžní levharti a jak se daří horským gorilám? nebo Kde jsou hranice populačního růstu?, dále terénní exkurze, během kterých se naučí mapovat pomocí GPS přístrojů, ukázky dronů, praktická cvičení u PC zaměřená na tvorbu map, různé zajímavé kvízy a hry, prohlídky naší Mapové sbírky nebo výstava na téma Země Františka Josefa: 150 let od objevení.

Jak se podílí studenti a pedagogičtí pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na organizaci a průběhu této akce?

Kolegové se tradičně podílejí tím, že zajišťují jednotlivé části programu, tedy připravují si přednášky, workshopy nebo exkurze. Mnoho z nich se zapojuje pravidelně a má s přípravou bohaté zkušenosti. Hlavním cílem akce je popularizace a propagace geografie, často je třeba upravit způsob prezentace výzkumných témat tak, aby byla srozumitelná i pro menší posluchače, třeba návštěvníky ze základních škol. Vzhledem k hojné účasti v minulých letech si myslím, že se to kolegům daří skvělé.

„Letošní novinkou budou ukázky dronů od kolegů z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie či terénní exkurze  po okolí Albertova.“

Mohou se návštěvníci letošního ročníku těšit na nějaké novinky nebo speciální program? 

Každý rok je program trochu jiný, aby byl pestrý i pro školy či zájemce, kteří chodí pravidelně. Takovou letošní novinkou budou ukázky dronů od kolegů z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie či terénní exkurze  po okolí Albertova. 

Nabízejí Dny geografie program pouze pro veřejnost, nebo je tam i část určená odborníkům, akademikům?

Program je koncipovaný především pro širokou veřejnost, ale určitě by si v něm něco našli i odborníci. Některé aktivity či části jsou věnovány např. vyučujícím geografie, kteří si často odnášení cenné poznatky, metodiky či aktuální informace, které mohou následně využívat ve své praxi. 

Jaké jste na průběh akce v minulých letech zaznamenali ohlasy? 

Ohlasy byly vždy velmi pozitivní. Byli jsme jedna z mála akcí, kterou nepřerušila ani pandemie covidu-19, protože jsme velkou část přednášek přesunuli do online prostoru. Před covidem jsme měli na Albertově tradičně cca 2000 návštěvníků za týden, po covidu jsme se do těchto čísel vrátili a teoreticky bychom je i překonali, avšak jsme limitováni kapacitou poslucháren i časovými možnostmi přednášejících, takže se na akce zpravidla ani všichni zájemci nedostanou a často musíme bohužel registrace odmítat (pozn.: vzhledem ke kapacitě učeben je povinností pro skupiny nad pět osob se na akce pořádané PřF UK registrovat předem). 

Proč by se lidé podle vás měli o tuto akci, potažmo celý obor geografie zajímat? 

Jak už jsem říkal, geografie je velmi široká disciplína, avšak mnoho lidí si neuvědomuje, co vlastně všechno do geografie patří. Návštěvou Dnů geografie je možné toto pochopit a poznat. Geograf má také nepřeberné možností uplatnění a v podstatě každý si najde to své. Někdo chce chodit do terénu, někdo pracovat u počítače, někdo zase pracovat s lidmi. V geografii je vše možné. Obor geografie je tedy velmi zajímavý a dokáže vysvětlit každodenní situace od lokálního po globální měřítko. Zároveň je důležité si uvědomit, že díky geografickému vzdělání mají absolventi komplexní pohled na svět kolem sebe, dokážou přemýšlet v souvislostech a uvažovat v prostoru. To je hodně velká deviza při hledání uplatnění na trhu práce. 

Máte vy osobně s Dny geografie spojen nějaký výrazný zážitek? Co vás na této akci nejvíce inspiruje? 

Pro mě bylo asi nejsilnějším zážitkem setkání s naším zřejmě nejstarším návštěvníkem, které se uskutečnilo během Dnů geografie 2018. Na prohlídku Mapové sbírky se nám objednal pán ročník narození 1916, absolvent studia geografie na PřF UK. Tento velmi sympatický člověk nám vyprávěl o svém studiu, o své celoživotní lásce ke geografii a starým mapám, a dokonce nám přinesl ukázat i svůj originální index, kde měl zapsané výsledky svých zkoušek. Toto setkání bylo velmi inspirativní a nezapomenutelné.

Pro mě osobně je pak velmi důležité setkávání s mladými lidmi jak ze základních, tak středních škol, které máme možnost oslovit i mimo klasické vyučování a představit jim zajímavosti z geografie. Největší odměnou pak je to, když se k vám po pár letech vrátí, už jako studenti fakulty, a poví vám, že je ke studiu motivovala právě návštěva Dnů geografie.